Aktivity - Cyklistické výlety

Z areálu Pod Lipou pojedeme přes most, vyšlapeme do náměstí a u obchodního domu Říp odbočíme směrem na Mělník. Asi po jednom kilometru odbočíme vpravo do aleje Svatopluka Čecha, která začíná v zahrádkářské kolonii. Alejí dojedeme do Vesce a dále pokračujeme stoupáním do Rovného a silnicí vedoucí alejí k úpatí Řípu, kde se nachází parkoviště pro motorizované návštěvníky. Za ním začíná les a prudké stoupání na vrchol hory jejím východním úbočím.
Informace o hoře Říp můžete nalézt zde.
Pro cestu zpět máme několik možností:
Po červené do Krabčic, kde r. 1873 psal evangelicý farář Jan Karafiát dětskou knihu "Broučci" a krabčickou oborou přes Hostěraz do Roudnice, nebo úpatím a po červené do Ctiněvsi, kde je podle pověsti pochován praotec Čech, okolo kostela polní cestou do Kostomlat a mělnickou silnicí do Krabčic a do Roudnice, nebo můžeme s kolem na rameni sejít po žluté, dále do Vražkova, Klenče a Roudnice.

Z areálu Pod Lipou pojedeme na Zavadilku a dále lesními cestami po modré do Vetlé: ves doložená r. 1333. Domy empírového typu z 1. pol. 19. století. Kostel sv. Jakuba Většího je v jádře románský z 2. třetiny 12. století přestavěný goticky ve 3. čtvrti 14. století. Dvoulodí - jedno z nejcennějších v Čechách. Dále po modré do Hošťky. Z Hošťky vyšlapeme silnicí Štětský vrch a dlouhým klesáním dojedeme okolo papíren do Štětí, přes most do Račic, kde v bývalé pískovně byl postaven veslařský a vodácký kanál. Zde v r. 1993 probíhalo mistrovství světa ve veslování. (Možnost koupání a výborná trať pro kolečkové brusle.) Z Račic jedeme přes Záluží okolo pískovny, také s možností koupání, do Dobříně a Roudnice.

Z areálu Pod Lipou pojedeme do Vědomic a polní cestou do Černěvsi a silnicí do Lounek. Chmelařská ves známá od roku 1088. Lidové stavby se "sluncovými" vraty a hrázděnými patry. Kostel sv. Mikuláše, původně gotický ze 13. stol. byl barokně přestavěn. Vzácná gotická zvonice s bedněným patrem a polygonální hmotou. Ve vsi byl natáčen první český muzikál "Starci na chmelu". Z Lounek můžeme jet na Sovici delší cestou po silnici přes Polepy, Vrutici, Svářenice, Vrbice a Vetlou, nebo na křižovatce silnic. Dva km za Lounkami se dáme vpravo a okolo zemědělské farmy polní cestou do Vrbice a po silnici do Vetlé. Z Vetlé okolo hřbitova vede cesta na Sovici. Sovice je izolovaný, zčásti zalesněný vrch (287 mnm), zbytek někdejší opukové plošiny (tzv. Svědecký vrch). Na svazích jsou vinice a sady již od středověku. Ze Sovice sjedeme cestou a tzv. "propadeným" k Labi. 200 m po cestě vlevo stojí středověký lis na víno, nyní v soukromém vlastnictví. Zpět jedeme kolem Labe přes Brzánky, Kyškovice a bažantnici.

Z areálu Pod Lipu vyjedeme na most a silnicí směrem na Štětí, přes Předonín. Ve Štětí u kostela sv. Šimona a Judy začíná žlutá značka, po které pojedeme až do Želíz. Nejdříve projedeme vsí Stračí a dojedemem k opravené Mariánské kapli. Ještě před kaplí je odbočka vlevo po žluté na Špičák (281 mnm), kde je pěkný výhled na Říp a okolí. Od Mariánské kaple vede žlutá kolem Hraběcí kaple ke skalním útvarům Mordloch - skalní převis s vytesanou jeskyní opředenou pověstmi o loupežnících a ke skále Sedm chlebů - izolovaná pískovcová svědecká skála ve tvaru sedmi chebů nad sebou. Dále po žluté dojedeme k útvarům Had, Harfenice a kapličce sv. Máří Magdaleny. Jsou to sochařské práce V Levého před r. 1845. V Želízech najedeme na modrou značku, která nás dovede k největším sochařským pracem v přírodě Čertovy hlavy a jeskyni Klácelka s vytesanými reliéfy. Je to součást skalního amfiteátru Blaník, s postavami Zdeňka Zásmuckého, Jana žižky a Prokopa Holého. Odtud je již kousek do Liběchova. V zámku jsou umístěny asijské sbírky Náprstkova muzea. Zajímavostí Liběchova je také hraniční mezník na silnici k Mělníku, kde probíhala protektorátní hranice nejhlouběji do středu Čech. Zpět jedeme přes Počeplice do Štětí a buďto přes Račice, Záluží a Dobříň, nebo přes Předonín do Roudnice. Lze také volit delší trasu, za mostem ve Štětí doleva na Horní Počáply (ve zdejší elektrárně byl v r. 1980 uveden do provozu první 500 MW blok u nás). V Počáplech se dáme vpravo přes trať a zalesněný vrch do Bechlína. V Bechlíně, po levé straně míjíme novorenesanční tzv. švýcarskou vilu s hrázděným patrem od arch. Jana Zeyera z r. 1875. U manželů Fričogvých zde často pobýval Jan Neruda. Z Bechlína do Roudnice můžeme jet přímo po silnici vpravo, nebo rovně výšlapem do Krabčic a krabčickou oborou po červené.

Z areálu Pod Lipou vyjedeme na most a dáme se okolo nemocnice na Podlusky. Z Podlusk do Doksan lze jet silnicí přes Chvalín a Nové Dvory, nebo použít posní cestu po pravém břehu potoka Čepel. Doksany - v r. 1144 tu založil Gertruda, manželka Vladislava II., ženský premonstrátský klášter. Roku 1782 byl zrušen a přestavěn na zámek s hospodářskými objekty a přilehlou vsí. Klášterní kostel Narození P. Marie byl románskou bazilikou, z níž se dochovala krypta se 47 sloupy a apsida. Barokní přestavba byla uskutečněna v r. 1710 - 1720. Uvnitř je cenný oltářní obraz od Petra Brandla. Mlýn při západní straně kláštera je technickou památkou a za objekty se rozkládá dendrologicky cenný park. Z Doksan se dáme po červené Ostrovem sv. Klimenta, který je tvořen řekou Ohří a náhonem mlýna v Brozanech. Je zde zbytek lužního lesa - rezervace Loužek. Značka nás dovede do Hostenic a do Pískového lesa. Je to zbytek lužního lesa s meandrující řekou. V Břežanech nad Ohří přejedeme řeku a po silnici dorazíme do Budyně, která je uváděna r. 1173 jako královský dvorec a od druhé pol. 13. stol. jako město s vodním hradem, který byl v r. 1585 přebudován na renesanční zámek. Zpět se vydáme silnicí přes Nížebohy do Podlusk a Roudnice.

Z areálu Pod Lipu přes most směrem na Podlusky, Nížebohy do Budyně nad Ohří, která je uváděna r. 1173 jako královský dvorec a od druhé pol. 13. stol. jako město s vodním hradem, který byl v r. 1585 přebudován na renesanční zámek. Po prohlídce města a zámku se vydáme po červené značce do Budyňského lesa. Je to zbytek lužního lesa tvořený olší a jasanem na území ohraničeném Ohří a Malou Ohří. Malou Ohři překročíme před Kostelcem nad Ohří. Do Mšené lázní můžeme pokračovat po zelené značce, nebo po silnici na Roudníček. Na křižovatce silnic za Roubíčkem si opět můžeme vybrat trasu: vpravo po silnici, kde pod mostem v zalesněném stoupání se nachází bývalé ložisko bahna pro lázně a pramen neobyčejně čisté vody, nebo rovně na Vrbku a vzhůru k romantickým údolím okolo bývalých mlýnů do Martiněvsi a přes Charvatce do Mšených lázní. Ves je poprvé připomínána r. 1262. Lázně známe už v 18. stol., ve větším měřítku se zde léčilo od r. 1796 - a to hlavně nemoci pohybového ústrojí. V lesnaté východní části je lázeňský park, novorenesanční lázeňská budova a secesní společenský dům z r. 1905, dle projektu J. Letzera, později autora několika paláců v japonské Hirošimě. Zpáteční cesta vede přes Charvatce, Martiněves a klesáním do Račiněvsi dále okolo motelu U grobiána do Roudnice nad Labem.

Z areálu Pod Lipou pojedeme přes most směrem na Židovice, Hrobce, Libotenice, míjíme vpravo sv. Kateřinu, obnovený barokní kostel z r. 1703, na samotě při Labi, poslední zbytek zaniklé vsi Chožovice. Zvonice je adaptována pro obytné účely. V areálu vzniká lapidárium hřbitovní plastiky ze severočeského uhelného revíru. Dále na Nučničky do Terezína, bývalého pevnostního města postaveného za Josefa II. v letech 1780 - 1787. Za druhé světové války největší koncentrační tábor na území ČSR. Malá pevnost - od počátku užívaná jako vězení pro politické vězně, Velká pevnost - jedno z největších posádkových měst staré monarchie, bylo od října 1941 přeměněno na židovské gheto. Po válce se posádkové město stalo městskou památkovou rezervací. Památník národního utrpení - Malá pevnost, Národní hřbitov, krematorium a další objekty. Ve městě je empírový kostel z let 1805 - 1810. Do Roudnice se vracíme přes Bohušovice nad Ohří, Hrdly, Oleško a Rohatce.